Vertex se chová jako čumáček delfína (nebo předek lodi nebo vznášedla). Přes tento bod instinktivně vyhodnocujeme, kterou pravděpodobnostní vlnu v oceánu možností chceme následovat. Pokud je průchozí, radostně se noříme do prožívání života a posouváme se vpřed. Antivertex se chová naopak jako delfíní ocas (nebo záď lodi nebo výfuk vznášedla) a má povahu dokončování věcí, jimž vtiskujeme svůj osobní charakter; vtiskáváme se tudy "do hmoty" a něco za námi zůstává. Máme tu chuť věci dokončovat a vidět je hotové. Celá osa má tedy prožitkový charakter - trávíme jím svět, svět prochází námi - a současně my tudy procházíme světem a svět tráví nás. V optimální variantě sedíme na delfínovi a on se zanořuje a vynořuje, prožívá a zanechává své unikátní otisky.
Neintegrované aspekty planet (konjunkce, opozice) jakoby průchod - dýchací otvor Vertexu - blokují, uzavírají, což můžeme prožívat jako pocit stagnace a nesvobody. Blokovaný Antivertex se může projevovat jako nedokončování, nedotahování věcí - kterých třeba máme rozdělaných mraky, ale nic pořádně a do konce. / Tytéž integrované planety se pak naopak chovají jako plachta, motor, kormidlo nebo posádka lodi - jedou s ní. /
Otázka zní, jsme pouhými pozorovateli - anebo si užíváme jízdu v oceánu možností, zatímco kolem nás stříká pěna?
Žádné komentáře:
Okomentovat