úterý 11. září 2018

Jak vznikají kruhy v obilí?

Zajímalo nás na konstelační skupině Delta.




Pokusím se velmi stručně popsat mechanismus jejich tvorby, jak se nám v konstelaci zobrazil. Předem upozorňuji, že se nejedná o žádný "úžasný objev".

Nejedná se o zásah "mimozemských bytostí" nebo jakýchkoli jiných tvorů. (Když nepočítáme lidské "srandičky" a hrátky v polích - svéráznou lidskou tvořivost).

V jemnohmotné neviditelné oblasti bytí existuje něco "archív" možných geometrických forem, které jsou nabité určitým kvalitativním významem. (Vzdáleně to lze přirovnat k platónským ideím, ale v obrovské multidimenzionální komplexitě). Tyto předlohy jsou většinou fraktály vytvářející v lidském vědomí zážitek krásy tj. něčeho, co je nad pouhou funkčností nebo užitečností dle darwinistického konceptu evoluce. (V podobném smyslu se vyjadřuje Zdeněk Neubauer v eseji O houbách.)

Na zemi působí síla, která dosud nebyla objevena a pojmenována, proto ji zde nemohu přiřadit konkrétní název (podobně jako známe síly elektromagnetické nebo gravitační). Tato síla však na své objevení čeká a jednou jí pojmenujeme a budeme s ní počítat a možná i pracovat.

Tato síla jakoby "sáhne" do "geometrického archívu předloh" a v příslušném exaktně stanoveném čase a místě "vymodeluje" danou strukturu. Nepůsobí náhodně, souřadnice časo-prostoru jsou dány podle jakéhosi řádu.

Tyto vymodelované geometrické struktury nemají být podrobeny analytickému zkoumání - jakémusi "záhadologickému" dešifrování. Mají lidské bytosti vést k pocitu úžasu a mají být vnímány srdcem - jaksi bezprostředně, uvolněně, jako zázrak přírodních sil. Přestože každý obrazec nese specifický kvalitativní náboj, obecně a zjednodušeně řečeno jsou všechny tyto obrazce vyjadřují něco jako "láska vesmíru je všudypřítomná a všeprostupující a ty, jenž to vnímáš, jsi toho součástí." Člověk s otevřeným srdcem se vystavuje této tvořivosti přírodních sil, je jí kultivován a přiváděn k pocitu úžasného propojení se Zemí a vším živoucím.

Tento pocit propojení a splynutí je v zásadě prostý, avšak u většiny lidí jakoby naráží na hradbu jejich mentálních vrstev, které něco takového nechtějí přijmout, protože by to ohrožovalo jejich dosavadní pojetí reality; takže se od těchto prostých prožiků odvracejí, anebo se pokouší pomocí racionalizace dospět k vysvětlení, které nebude jejich světonázor narušovat. (V současné době se jakoby většina lidstva od kruhů obilí odvrací ironicky, kysele či s úšklebkem anebo nechutí - vyvolává to vnich kognitivní disonanci). Záměr Země a s ní kooperující modulující síly je lidstvem (zatím) vstřebáván jen ve velmi malé míře.

Ani na tomto vhledu není vlastně nic zvlášť objevného. Jsme prostě svědky přirozeného přírodního dění, které v sobě zahrnuje lásku, krásu a propojenost všeho života na Zemi, do něhož jsme zahrnuti i my. Cílem kruhů v obilí (těch, které vznikají přirozeně bez lidského zásahu) je pozdvihnout a kultivovat úroveň našeho otvírajícího se srdce.




"Ale o to zde právě jde ! Vůbec neříkám, že ti, kdo pro tajúplné bytosti "Třetí Říše Života" mají jen pohrdlivá označení, jsou nízcí a nevšímaví, a že postrádají smysl pro krásu. Právě naopak : houbí krása není "nadzemská", tak jako krása květů či motýlích křídel. Je to krása elementární zemská, humilis (humus=půda) - tak pokorná že se jen zcela nepatrně zvedá nad zem ! Nese chtonické tajemství : ztělesňuje krásu země jakožto živlu. Nemá proto v sobě nic vodního, vzdušného či plamenného. Toto tajemství je tak hluboké, že uniká zrakům i ve své zjevnosti. I to patří k podstatě věci. A takové je i jejich poselství. Mýtus Ivana Havla mluví o houbách jako o poslech. Nelze o posly-heroldy, jako Hermes, Iris či andělé : houbí plodnice nic nehlásají : jen snad svou stavbou naznačují "propletenost hlubin skutečnosti vazivem souvislostí" : to je také výrok Ivana M.Havla; tehdy však nemluvil o houbách, nýbrž o vztahu elementárních částic.

Jde spíše o posly - průzkumníky, jimiž hmota v elementární podobě živlu země vychází na zkušenou - pokornou zkušenost hmotné skutečnosti, jež v pouhém náznaku tělesnosti utkané z neviditelných vláken primitivního Života činí zkušenost na sobě samotné. "Hmota" se řeklo řecky hylé. Antičtí myslitelé použili tohoto slova pro "látku" a nevěděli, co si s ní počít. Nakonec ji označili za čistou možnost a přisoudili ji nejnižší stypeň jsoucnosti. Původně však hylé znamenala les. A možnost - dynamis - je zároveň moc. A od alchymistů víme, že materia prima je počátkem Velkého Díla." (Zdeněk Neubauer)

úterý 26. června 2018

Tvůrci Věstonické Venuše

Obrazy z konstelace na Pálavě




30 000 let před naším letopočtem. Pálavské vrchy, hustě zalesněné, s občasným průsekem či planinou, kde se potkávají lovci, kudy vedou stezky, kudy migrují obrovská stáda zvěře. Nad krajinou krouží orel. Z jeho pohledu se lidé zdají maličkatí. Z jeho perspektivy vidíme obrovský region o rozloze 100 x 100 km, do něhož se stahují lidé ze všech světových stran (z celé někdejší Evropy). V jeho epicentru se nachází Stolová hora na Pálavě. Ve vzduchu vibruje atmosféra radostného vzrušení, jakési naruby převrácené apokalypsy. Cosi se děje jinak, cosi kulminuje. Lovci se dorozumívají se sousedními kmeny, ale nikdo neví, jaká doba se blíží. Jedno je však jisté. Obrovská stáda zvěře se zvedla neznámo odkud a migrují tímto koridorem, takže tato krajina poskytuje obrovskou hojnost. Lidé přicházejí zdaleka jako u vytržení a zakládají tábory. Není možné hovořit o válkách kmenů proti kmenům - všeho je nebývale dosti. Jen občasné šarvátky - spíše z nedorozumění.

neděle 20. května 2018

Vztahy uvnitř Spiral Dynamics - (něžný) masakr civilizačních vrstev v nás samých


František Kupka: Kosmické jaro

Pokusili jsme se rozehrát jednotlivé vrstvy Spiral Dynamics ve větší konstelaci, kde každý člověk vždy představoval jednu vrstvu, mohl vnímat sebe sama a současně vztahy ke všem ostatním vrstvám. Po té jsme si role prohodili, takže každý člověk si mohl vyzkoušet vjemy ve všech vrstvách. Tím jsme získali široké spektrum vjemů, které uvnitř tohoto systému vyvstávají. Můžeme tento příspěvek brát jako oživující doplnění původního konceptu. (A také jako systemickou esej nad stavem dnešní civilizace: jako jsme rozdělení my uvnitř sebe, tak je rozdělená naše společnost, vnitrostátně i geopoliticky.)

úterý 15. května 2018

Inanna a Ereškigal

Podle babylónského mýtu jsou Inanna a Ereškigal komplementární protiklady ženskosti, které k sobě hledají navzájem cestu.

Postavili jsme na toto téma malou konstelaci.




pondělí 23. dubna 2018

Uran v býku (2018-26)

15. května se nám URAN přehoupne ze znamení Berana do znamení Býka. Jaké změny tím pro nás nastanou? Se skupinou Astro Selfconnection jsme se na toto téma konstelačně podívali.




pátek 23. března 2018

Český tavící kotlík - naše genetická rodina

Co to geneticky znamená být Čechem?
Jsme opravdu Slované?

Na workshopu Kořeny mé krve (23.3.2018) jsme se konstelačně podívali na genetické složení dnešního českého národa. Stručně vás seznámím s výsledky konstelace. (Veškerá procenta a historická data jsou pouze orientační. Nejedná se o výsledky vědeckého výzkumu, ale o hypotetické fenomenologické mapování prostřednictvím konstelací. Výsledek naší konstelace může kdokoli libovolně prověřovat, experimentovat s jinými skupinami a porovnávat.)



pondělí 22. ledna 2018

Duel Zeman - Drahoš

Cílem konstelace není předpověď budoucnosti (která je v našich rukách a spočívá v naší svobodné volbě), ale metaforické zobrazení současné situace.


Zeman: vjemy – síla v pazourech, zakotvení dole. Menší síla než kdysi, ví, že jeho pozice není tak pevná jako kdysi, ale stále ještě sebejistota, duelu se vůbec nebojí, je naprosto v klidu. Obrazově: medvěd grizzly s prackama, co se oženou a skolí kohokoli. V kapse ještě pár es s nejhorší špínou, kdyby bylo potřeba, tak to vytasí. Má pocit, že Drahoše vykostí s přehledem, v klidu, pár dobře mířenými údery pazourů; není to pro něho žádný soupeř. Musel by to být někdo, kdo by po něm šel jako vzteklý pes, mířil by rychle a přesně na komoru a neuhnul by ani o píď. (Někdo z ostatních kandidátů by ho mohl více ohrozit, ale Drahoš je z jeho perspektivy hodně lehká váhová kategorie).

Drahoš: pocity nejistoty, neklid, nemá se o co v sobě opřít. Z duelu má strach.

pondělí 8. ledna 2018

Kdo vládne astrologickému znamení Vah? Eris, srdce a stradivárky.


Astrolog Antonín Baudyš nedávno (4.1.2018) zveřejnil na facebooku informaci, že dle jeho názoru je novým vládcem znamení Vah planeta Eris. (Oproti tradičnímu vládci Venuši, jež má vládnout znamení Vah a Býka).

V rámci bádání a prověřování hypotéz jsem přizval kolegu Štěpána Tušjaka, abychom tuto možnost prozkoumali skze konstelace a dozvěděli se, jak se to nyní s vládcovstvím znamení Vah má a zda na této úrovni dochází k nějakému vývoji - či případnému střídání vládců.

Body, které umisťujeme do první konstelace a z jejichž perspektivy se díváme na situaci:
  • znamení Vah, jak je tradičně chápáno
  • starý vládce znamení Vah
  • nový vládce znamení Vah
  • Země
  • proč (a jestli) dochází k výměně vládců
  • celkový Vývoj na Zemi a veškeré změny s tím spojené
Body, které umisťujeme do druhé konstelace:
  • Eris v astrologii
  • Eris jakožto archetyp působící uvnitř jedince na psychické úrovni
  • Astrologie (v tradičním západním smyslu)
  • Váhy (archetypální energie astrologické znamení)
  • Beran (archetypální energie astrologické znamení)
Nyní se vás pokusím seznámit s vhledem vycházejících z obou konstelací.

pondělí 11. prosince 2017

Moc a vývoj ve věku Býka, Berana, Ryb a Vodnáře

Postavili jsme menší konstelaci na stručnou charakteristiku jednotlivých etap Platónského roku.  Pokusíme se v jednoduchosti vystihnout amosféru těchto věků (eonů). Jednotlivé etapy se prostupují a prolínají, nejsou mezi nimi jasné předěly (prostupují se jako přes sebe položené litosferické desky). Jeden eon by měl trvat 2150 let. Všechny etapy můžeme zároveň vnímat jako paralelní vrstvy stále působící v naší psychice.


Věk Býka


Hlavním zájmem je zde zemědělství a úroda, případně starost o domestikovaná zvířata. Lidé žijí ve skupinách, kde moc je distribuována relativně rovnoměrně. Nejsou zde ještě tolik patrné majetkové (sociální) rozdíly. Jednotlivec není tak důležitý jako kmen, skupina, jíž se jednotlivec celkem ochotně přizpůsobuje (aniž by to vnímal jako újmu - hlavně, že je dost ve společné sýpce). Nelze sice říci, že by většina lidstva v této době žila kdovíjak šťastně a bezstarostně - na druhou stranu: přežít se prostě nějak dalo. Většina lidstva, která neměla bojovou náturu, si mohla jakž takž "hospodařit" v rámci své komunity.

Ke konci tohoto období lidé tuší změnu k horšímu, atmosféra houstne směrem k boji. Příchází destabilizace, chaos. Krajem se valí nové hordy, národy se stěhují, sílí nejistota. Ukazuje se, že usazené "míruplné komunity" nepřežijí. Rodí se poptávka po silných vůdcích (alfasamcích), kteří převezmou vedení nad jednotlivými kmeny. Velké kmeny (masy nerozlišeného obyvatelstva) se nyní silně diferencují (odštěpují, zabarvují, rozpadají na menší klany). Schopnosti náčelníka nyní rozhodují o přežití celého kmene.